Masturbaci jsem objevil ve 13 letech, pornografii ve formě obrázků o něco dříve, ale nic mi to neříkalo. S objevem masturbace jsem ale zjistil, že při sledování porna je to lepší a začal jsem ho pravidelně vyhledávat. Jelikož pocházím z křesťanské rodiny, věděl jsem, že je porno špatné a že jako křesťan bych ho sledovat neměl. Nikdo z mého okolí mi ale nedokázal vysvětlit proč, takže mi ten zákaz přišel nesmyslný. Po nějakém čase jsem do všeho zasvětil kamaráda a začali jsme sledovat pornografii společně. 

Jak se mi měnily sexuální preference

Heterosexuální pornografie mě postupně přestala bavit a začal jsem sledovat homosexuální. Na styk s kamarádem však nedošlo, za což jsem dnes rád. Vždy se jeden z nás na poslední chvíli začal bát a nepokračovali jsme dál. Časem jsme se přestali i vídat a já si kvůli nadváze a různým narážkám připadal méněcenný. Začal jsem proto navštěvovat online homosexuální seznamky a společně masturbovat s dalšími lidmi přes webkameru, aby se mi dostalo nějakého uznání. 

Homosexuální porno mě ale postupně taky přestalo bavit a začal jsem sledovat obrázky dětí. Ne vyloženě dětskou pornografii, ale obrázky dětí z koupališť, nebo z filmů. Zděsil jsem se sám sebe a napsal na ČEPEK (Československá pedofilní komunita), čím to je, zda se to dá nějak potlačit, nebo jak se s tím sžít. Odpověděli mi, že se to nedá změnit, pokud je to vrozené, ale dali mi tip na rozhovor s Markem Macákem, který v něm zmiňoval, že nadměrná konzumace pornografie může změnit sexuální preference. Rozhovor jsem si pustil, dozvěděl jsem se o NePornu a zažádal o e-kouče. Hodně mi tenkrát pomohlo, že jsem se někomu mohl svěřit a nikdo mě nesoudil. Cesta tím však nekončila. 

Počátky abstinence

Skončil jsem se seznamkou a začal abstinovat od pornografie, ale bohužel neúspěšně. Nebyl jsem ochotný vzdát se některých věcí a hlavně vyjít z anonymity tím, že bych se svěřil někomu dalšímu, nebo si jen nainstaloval blokovací program, protože hrozilo riziko, že mě doma odhalí. Pak přišlo fórum NePornu, kam jsem začal psát pod přezdívkou Orange a vypisovat se ze všeho. Bylo pro mě skvělé, že jsem mohl najít nějakou komunitu. S příchodem kurzu 30 dní bez porna se to ještě více zlepšilo. Mohl jsem si v klidu projít všechny tipy, jak se pornografie zbavit a získat ucelený náhled na problematiku závislosti na pornu. V kurzu byl den o svěření se, což jsem stále nebyl ochoten udělat. Měl jsem tedy úspěšnější období i ta méně úspěšná a nikdy se mi nepodařilo vyjít z kruhu. 

Bez sdílení se to nepůjde

Cítil jsem, že se musím někomu svěřit, ale představa, že to někomu ze svého okolí říkám mi přišla nereálná. Prosil jsem Boha, aby mě toho problému zbavil, ale abych se hlavně nemusel nikomu svěřovat. Pak mi na jednom táboře Bůh pomohl uvědomit si během chvíle vše, co jsem sledoval a dělal, a řekl mi, že jestli se toho chci zbavit a plně ho následovat, tak se musím ještě dnes svěřit.

Začal jsem brečet. Měl jsem tou dobou asi 70 dní za sebou. Večer jsem našel odvahu a jednomu kamarádovi se svěřil, ne s tím, že sleduji děti, ale pouze, že sleduji porno. Přijal to skvěle, neodsoudil mě, ale pomohl mi. Asi za jeden až dva týdny po táboře jsem ale měl relaps a cítil jsem se hrozně. Zavolal jsem tedy kamarádovi, řekl mu, co se stalo a svěřil se mu, co sleduji. Znovu mě neodsoudil, ale znovu mi pomohl. 

Necelého půl roku na to jsem začal abstinovat, 11. 1. 2022, a úspěšně jsem skončil s pornografií. Sexualita se mi navrátila zpět, začal jsem být více produktivní a zmizela i moje deprese. Dnes dělám e-kouče a pomáhám dalším lidem. 

Chci vás všechny povzbudit, že to má smysl, i když je to náročné a že svěřit se nějakému příteli pomáhá – je to sice často to nejtěžší, ale většinou také to nejdůležitější, na cestě za svobodou.