Příspěvky od NePornu

Tento článek je volným překladem textu uveřejněného na stránkách organizace Fight The New Drug.

Řada lidí sáhne po pornografii ve chvíli, kdy se potřebují uklidnit nebo když se cítí osaměle a sklesle. Výzkumy ale naznačují, že časté sledování pornografie bývá spojeno s horším duševním zdravím a u některých lidí může přispívat k udržování či prohlubování psychických obtíží, místo aby je pomáhalo řešit.

Podobnou zkušenost popisuje také spisovatelka a aktivistka Naomi Wolf, která během svých přednášek mluvila se spoustou vysokoškolských studentů o mezilidských vztazích. Jak sama popisuje:

„Když se zeptám na osamělost, nad publikem mladých mužů a žen se rozhostí hluboké a smutné ticho. Mladí lidé vědí, že jsou osamělí a že porno je významnou součástí této osamělosti. Nevědí však, jak se z toho dostat [1].“

Co má ale porno společného s osamělostí?

Dr. Gary Brooks je psycholog, který se už 30 let věnuje lidem s problematickým užíváním pornografie. Podle něj „kdykoli člověk tráví hodně času sledováním pornografie, nemůže to skončit jinak, než, že se cítí ponížený a zažívá depresivní pocity a odpor k sobě samému [2]“.

Pocity studu, skleslosti nebo odporu k sobě samému pak mohou některé lidi vést k tomu, že hledají rychlou úlevu od nepříjemných emocí. Za normálních okolností by se mohli opřít o partnera, kamaráda nebo člena rodiny. Mnozí lidé, kteří sledují porno, ale nejsou zrovna nadšení z toho, že by o svých zvycích v této oblasti měli někomu vyprávět. Místo podpory blízkých se tedy znovu obracejí k nejrychlejšímu způsobu, jak si krátkodobě ulevit: k další pornografii.

Někteří lidé se takto mohou dostat do začarovaného kruhu. Čím častěji sahají po pornografii jako po způsobu, jak uniknout nepříjemným emocím, tím více mohou zanedbávat skutečné mezilidské vztahy, například se přestanou vídat s přáteli, věnovat se koníčkům nebo navazovat vztahy s lidmi ve svém okolí [3,4].

Co říká výzkum?

Psychologové používají pojem self-concealment pro situaci, kdy člověk dlouhodobě tají něco, za co se stydí nebo na co není pyšný. Výzkumy ukazují, že takové skrývání může narušovat mezilidské vztahy, zvyšovat pocit osamělosti a zároveň souvisí s vyšším rizikem problémů s duševním zdravím [5–7].

Řada studií našla souvislost mezi konzumací pornografie a dopady na duševní zdraví, jako jsou deprese, úzkost, osamělost, nižší spokojenost se životem, nižší sebevědomí a celkově horší duševní zdraví [8–12].

Tyto studie zároveň ukazují, že souvislost mezi konzumací pornografie a psychickými obtížemi je obzvlášť silná tehdy, když porno sledujeme ve snaze uniknout nepříjemným emocím. Smutek, úzkost nebo osamělost sice mohou na chvíli ustoupit do pozadí, jejich příčina však zůstává nevyřešená. A přesně v tomto režimu jde sledování pornografie s duševními potížemi nejvíc ruku v ruce [13].

Další zajímavá studie zjistila, že se pornografie a osamělost navzájem ovlivňují. Čím osaměleji se člověk cítí, tím větší má tendenci sledovat pornografii. A naopak, častější únik k pornu může pocity osamělosti ještě posilovat [14].

Mnoho lidí využívá pornografii jako způsob úniku nebo prostředek ke zklidnění. Výzkumy ukazují, že ti, kdo sahají po pornu, aby se vyhnuli nepříjemným emocím, pak častěji zažívají duševní potíže [15] a mají větší tendenci k úzkostem, depresím, stresu nebo celkově horšímu fungování ve vztazích s lidmi [16,17].

Osamělost versus láska

Druhým důvodem, proč mají konzumenti pornografie potíže ve vztazích, je samotná povaha pornografie.

Porno často zobrazuje lidi jako pouhé objekty, jejichž smyslem je přinášet sledujícímu potěšení. Může vytvářet pocit intimity, ten však vychází ze sexuální stimulace, nikoli skutečné blízkosti mezi dvěma lidmi.

Mezilidské vztahy však nabízejí mnohem víc. Ve skutečném vztahu (ať už s přáteli, rodinou nebo romantickým partnerem) jde i o to, co dáváme, a ne jen o to, co dostáváme. Je založený na vzájemnosti a na schopnosti dávat i přijímat.

Opravdové spojení je založené na vzájemnosti. Vidíš druhého a on vidí tebe, něco dáváš a něco dostáváš. Pornografie tuto vzájemnost ze své podstaty nabídnout neumí; zaměřuje se především na prožitek diváka a chybí v ní skutečné setkání dvou lidí. A právě tato vzájemnost je opakem osamělosti.

Co může pomoci?

Všechny tyto poznatky možná působí trochu skličujícím dojmem, dobrá zpráva ale je, že se s tím dá něco dělat. Pornografie může ovlivňovat naše psychické zdraví i pocit osamělosti, existuje však několik věcí, které může udělat každý z nás, aby své psychice pomohl.

Tohle jsme všichni slyšeli už mnohokrát, ale jednou z nejlepších věcí, kterou pro své duševní zdraví můžeme udělat, je dopřát si dostatek spánku, zdravě jíst a pravidelně se hýbat. Všechny tyto faktory mají vliv na to, jak se cítíme, a zároveň hrají důležitou roli v prevenci duševních potíží (jako jsou např. symptomy deprese) [18–21].

Dalším faktorem, který podporuje naše duševní zdraví a pomáhá předcházet pocitu osamělosti, je kontakt s lidmi. Ironií je, že čím osamělejší se cítíme, tím těžší pro nás bývá na vztazích pracovat [22, 23]. Jiná cesta, jak bojovat proti osamělosti, ale neexistuje. Tak co dneska zkusit napsat někomu, s kým už jsi dlouho nebyl v kontaktu, jít jen tak pokecat se spolubydlícími nebo se pokusit urovnat vztah, ve kterém vnímáš nějaké problémy?

Obranou proti úzkostem, nadměrnému přemýšlení nebo sebekritice je všímat si přítomného okamžiku a toho, co už jsme dokázali. K zaměření se na přítomnost nám mohou pomoci různá cvičení. A na vlastní pokrok nezapomeneme, když si ho budeme zapisovat – třeba do deníku. Díky tomu nám jednotlivé dny nebudou splývat v jeden celek a snáz v nich najdeme i to pozitivní. Zaznamenávat si přitom můžeme nejen to, jak nám jde abstinence od pornografie, ale také cokoli dalšího, co se nám ten den povedlo.

Kdyby naše duševní zdraví bylo fotbalovým týmem, pak by všechny tyto věci představovaly obránce. Na první pohled se mohou zdát nenápadní nebo zbyteční, ale z dlouhodobého hlediska bez funkční obrany dobrý výsledek neuhrajeme.

Na tohle všechno ale nemusíš být sám. V NePornu se snažíme vytvářet prostor, kde můžeš své výzvy a problémy sdílet s ostatními. Využít můžeš například online e-koučink, náš discord server nebo podpůrné skupiny. Setkáš se tu s lidmi, kteří procházejí podobnou životní situací, můžeš sdílet své zkušenosti a získat podporu i povzbuzení.

A pokud prožíváš dlouhodobější duševní problémy nebo pocity osamělosti a máš pocit, že už je to nad tvé síly, neváhej vyhledat i odbornou pomoc. Obrátit se na psychologa nebo psychiatra není známkou slabosti – péče o duševní zdraví je stejně důležitá jako péče o to fyzické. Pokud potřebuješ s někým mluvit hned, můžeš bezplatně a anonymně zavolat například na Linku první psychické pomoci nebo na Linku bezpečí.

Zdroje:

[1] WOLF, N. The Porn Myth. New York Magazine. 20. října 2003. Dostupné z: https://nymag.com/nymetro/news/trends/n_9437/

[2] Osobní rozhovor s Dr. Garym Brooksem, 23. října 2013.

[3] VOLKOW, N. D., G. F. KOOB a A. T. McLELLAN. Neurobiological Advances from the Brain Disease Model of Addiction. New England Journal of Medicine. 2016, 374, 363–371.
10.1056/NEJMra1511480

[4] PARK, B. Y., G. WILSON, J. BERGER, M. CHRISTMAN, B. REINA, F. BISHOP, W. P. KLAM a A. P. DOAN. Is Internet Pornography Causing Sexual Dysfunctions? A Review with Clinical Reports. Behavioral Sciences. 2016, 6(3), 17.
10.3390/bs6030017

[5] LAIRD, R. D., M. D. MARRERO, J. A. MELCHING a E. S. KUHN. Information Management Strategies in Early Adolescence: Developmental Change in Use and Transactional Associations with Psychological Adjustment. Developmental Psychology. 2013, 49(5), 928–937.
10.1037/a0028845

[6] LUOMA, J. B. et al. Self-Stigma in Substance Abuse: Development of a New Measure. Journal of Psychopathology and Behavioral Assessment. 2013, 35, 223–234.
10.1007/s10862-012-9323-4

[7] ROTENBERG, K. J., C. BHARATHI, H. DAVIES a T. FINCH. Bulimic Symptoms and the Social Withdrawal Syndrome. Eating Behaviors. 2013, 14, 281–284.
10.1016/j.eatbeh.2013.05.003

[8] HARPER, C. a D. C. HODGINS. Examining Correlates of Problematic Internet Pornography Use Among University Students. Journal of Behavioral Addictions. 2016, 5(2), 179–191.
10.1556/2006.5.2016.022

[9] WORDECHA, M., M. WILK, E. KOWALEWSKA, M. SKORKO, A. ŁAPIŃSKI a M. GOLA. ‚Pornographic Binges‘ as a Key Characteristic of Males Seeking Treatment for Compulsive Sexual Behaviors: Qualitative and Quantitative 10-Week-Long Diary Assessment. Journal of Behavioral Addictions. 2018, 7(2), 433–444.
10.1556/2006.7.2018.33

[10] BUTLER, M. H., S. A. PEREYRA, T. W. DRAPER, N. D. LEONHARDT a K. B. SKINNER. Pornography Use and Loneliness: A Bidirectional Recursive Model and Pilot Investigation. Journal of Sex & Marital Therapy. 2018, 44(2), 127–137.
10.1080/0092623X.2017.1321601

[11] WILLOUGHBY, B. J., B. YOUNG-PETERSEN a N. D. LEONHARDT. Exploring Trajectories of Pornography Use Through Adolescence and Emerging Adulthood. Journal of Sex Research. 2018, 55(3), 297–309.
10.1080/00224499.2017.1368977

[12] KOLETIĆ, G. Longitudinal Associations Between the Use of Sexually Explicit Material and Adolescents‘ Attitudes and Behaviors: A Narrative Review of Studies. Journal of Adolescence. 2017, 57, 119–133.
10.1016/j.adolescence.2017.04.006

[13] LEVIN, M. E., J. LILLIS a S. C. HAYES. When Is Online Pornography Viewing Problematic Among College Males? Examining the Moderating Role of Experiential Avoidance. Sexual Addiction & Compulsivity. 2012, 19(3), 168–180.
10.1080/10720162.2012.657150

[14] BUTLER, M. H., S. A. PEREYRA, T. W. DRAPER, N. D. LEONHARDT a K. B. SKINNER. Pornography Use and Loneliness: A Bidirectional Recursive Model and Pilot Investigation. Journal of Sex & Marital Therapy. 2018, 44(2), 127–137.
10.1080/0092623X.2017.1321601

[15] BROWN, C. C., J. A. DURTSCHI, J. S. CARROLL a B. J. WILLOUGHBY. Understanding and Predicting Classes of College Students Who Use Pornography. Computers in Human Behavior. 2017, 66, 114–121.
10.1016/j.chb.2016.09.008

[16] LEVIN, M. E., J. LILLIS a S. C. HAYES. When Is Online Pornography Viewing Problematic Among College Males? Examining the Moderating Role of Experiential Avoidance. Sexual Addiction & Compulsivity. 2012, 19(3), 168–180.
10.1080/10720162.2012.657150

[17] KOR, A., S. ZILCHA-MANO, Y. A. FOGEL, M. MIKULINCER, R. C. REID a M. N. POTENZA. Psychometric Development of the Problematic Pornography Use Scale. Addictive Behaviors. 2014, 39(5), 861–868.
10.1016/j.addbeh.2014.01.027

[24] SMITH, J. Why Has Nobody Told Me This Before? London: Michael Joseph, 2022.

[19] SCHUCH, F. B., D. VANCAMPFORT, J. RICHARDS, S. ROSENBAUM, P. B. WARD a B. STUBBS. Exercise as a treatment for depression: A meta-analysis adjusting for publication bias. Journal of Psychiatric Research. 2016, 77, 42–51.
10.1016/j.jpsychires.2016.02.023

[20] MCGONIGAL, K. The Joy of Movement: How Exercise Helps Us Find Happiness, Hope, Connection, and Courage. New York: Avery, 2019.

[21] JACKA, F. N., A. O’NEIL, R. OPIE et al. A randomised controlled trial of dietary improvement for adults with major depression (the ‚SMILES‘ trial). BMC Medicine. 2017, 15(1), 23.
10.1186/s12916-017-0791-y

[22] WALDINGER, R. J. a M. S. SCHULZ. What’s Love Got to Do With It?: Social Functioning, Perceived Health, and Daily Happiness in Married Octogenarians. Psychology and Aging. 2010, 25(2), 422–431.
10.1037/a0019087

[23] NAKAHARA, H., S. FURUYA, S. OBATA, T. MASUKO a H. KINOSHITA. Emotion-related changes in heart rate and its variability during performance and perception of music. Annals of the New York Academy of Sciences. 2009, 1169(1), 359–362.